Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


Kapitola první - příběh začíná

16. května 2009 v 21:21 |  Ab imo pectore

Tak mi to nakonec trvalo trochu déle, ale první kapitolka je na světě. Snad se bude líbit


,,Můj pane? Můj pane!"
Mladý muž se nakonec zastavil a pomalu se otočil ke svému společníkovi.
,,Ano?" otázal se. ,,Copak se děje?"
,,Můj pane, nemusíte tam chodit. Tedy ne nemusíte, neměl byste. Je to příliš nebezpečné. Mohlo by se něco stát. Mohl…"
,,To si nemyslím!" utnul sir Samuel svého společníka, který se okamžitě uklonil, ale jinak dál pokračoval: ,,Promiňte mi mou opovážlivost, pane, ale je to opravdu nebezpečné a Vaše přítomnost zde není nutná."
Odpovědí mu bylo pouze zvednuté obočí.
,,Nechci tím říci, že výběr vojáků do Královské gardy není důležitý, ale proč se nezúčastníte až oficiální přehlídky? Bylo by to pro Vás daleko pohodlnější a na Vaší bezpečnost by dohlíželo daleko více lidí."
,,O což nestojím. Chci vidět na vlastní oči, co ti lidé umí či neumí.A nechci, aby věděli, kdo jsem. Chci, aby se chovali tak, jak je to pro ně přirozené."
,,Ale, pane,…"
,,A co se týká té bezpečnosti, Alexeji… Proč jsi tady? Nemáš náhodou dávat pozor na mého bratra. On je v daleko větším nebezpečí než já, je to konec konců král Alastrie."
Po těchto slovech se Alexej ještě více sklonil a odpověděl hlasem bez jakéhokoli projevu citu: ,, Můj pán Deiros mých služeb nyní nepotřebuje. Ale o jeho bezpečnost je stoprocentně postaráno a tak…"
,,Pokud jde o bezpečnost mého bratra, tak jediný, kdo ji dokáže stoprocentně zajistit si ty, takže by ses měl k němu vrátit."
Alexej přešlápl a pozvedl svůj zrak ke svému pánovi.
,,Ale…"
Sir Samuel si ho přeměřil svým zrakem a pak se pousmál: ,,Kdopak s ním je?"
Muž před ním k němu zvedl svůj obličej. Tímto nepatrným pohybem se mu z nedbale sepnutého účesu uvolnilo ještě více pramínků fialových vlasů. V obličeji se mu zračilo překvapení, poté se ale okamžitě ovládl a poslušně odpověděl: ,,Lady Sybila, můj pane."
Sir Samuel se musel opanovat, aby se nerozesmál. Silou vůle potlačil i neposlušně se cukající koutky rtů a jen tak ze zvědavosti se zeptal:,,Tak to je důvod, proč nejsi se svým pánem?"
,,Přeci se nehodí, abych tam byl!" skoro až zvolal mladík. ,,Soukromí v takovýchto chvílích je úplnou samozřejmostí."
Sir Samuel si ho opětovně přeměřil pohledem a že bylo na co se dívat. Alexej byl asi 180 centrimetrů vysoký mladík s šedýma očima a dlouhými fialovými vlasy, které mu sahaly do půli zad. Rozpuštěné je ale nosil jen málokdy. Velmi často byly uvězněné ve velmi specifickém drdolu, který je ale nikdy stoprocentně nespoutal všechny. Jednotlivé pramínky se z účesu uvolňovaly se železnou pravidelností. Uniformu velitele královské osobní gardy nosil vždy rozepnutou a celý jeho zjev působil jaksi rozevlátě a uvolněně.
Uvolněný a usměvavý byl vždy. Tedy s výjimkou situací, kdy byl v blízkosti svého pána. To vždy nasadil masku sice oddaného ale jinak absolutně nečitelného služebníka.
Nečitelného, chm, to ne! Pomyslel si sir Samuel. Jemu osobně bylo nad slunce jasné, že Alexej k jeho bratrovi cítí daleko více než jen oddanost, která je v rámci vztahu pán - služebník. To si ale jeho střelený bratr absolutně neuvědomuje.
,,Lexííí! Tak tady se schováváš. Nemohl sem tě nikde najít!"
My o vlku a vlk…
Nikde se neschovávám, můj pane. Právě teď jednám s Vaším bratrem o tom, že není zrovna dvakrát rozumné, aby se účastnil výběru vojáků do Královské gardy a že …"
,,Ale no tak, Lexí, bráška je dostatečně starý na to, aby mohl dělat to, co považuje za správné. A mimo to, potřebuji tvoji pomoc. Vůbec se nevyznám v těch lejstrech, co se mi hromadí na stole."
,,Ale pane, ty formuláře měly být odeslány už včera …"
,,A proto tě potřebuju! Prosííím. Jsi moje poslední záchrana." Při těchto slovech hodil na Alexeje naprosto odzbrojující pohled, kterému prostě nešlo říci ne.
Nebohý mladík jen naprázdno polkl,podíval se do čokoládově hnědých očí svého pána a nezbylo mu nic jiného než souhlasit.
,,Jupíí! Já jsem věděl, že mě nenecháš na holičkách!" Zajásal Deiros a impulsivně Alexeje objal. Tomu se z účesu uvolnil další pramen vlasů, který se mu lehce zvlnil kolem překvapeného obličeje. Okamžitě se ale ovládl a vyvinul se svému pánovi z objetí, což nebyl zase tak snadný úkol, protože král Alastrie měřil o deset centrimentrů více a byl daleko mohutnější postavy než jeho osobní strážce.
,,Tak půjdeme, ne?" odvětil ještě brunátný Alexej, který právě prožil jednu ze svých zatěžkávacích zkoušek. Už teď mu bylo jasné, že jeho sny budou obohaceny o další zážitek, a jen v duchu zaúpěl.
,,Jasně, jasně," jen přitakal Deiros a následoval svého strážce do hloubi paláce, do kanceláře, kde na něj čekala hromada nedodělané práce.
Samuel se ještě naposledy podíval na ty dvě vzdalující se postavy. Na napnutou postavu Alexejovu a na uvolněnou postavu svého bratra, jehož krátké tmavě modré vlasy zářily i na dálku.
Tak abych se konečně dostal k tomu, kvůli čemu jsem sem vlastně přišel.
A tak sir Samuel zahnul doprava a poté prošel přes nádvoří až ke cvičišti, kde se měl konat nábor nových strážných. Už zde bylo poměrně dost lidí. Někteří se přišli jen podívat, ale jiní byli vážnými uchazeči o novou práci.
Samuel právě přicházel, když zaslechl jakousi uvítací řeč.
,,Všem vám je jistě jasné, že práce v paláci a strážení krále a jeho blízkých je velmi zodpovědná práce." pravil poručík, který měl na starosti výběr vhodných uchazečů.
,,A proto je nutné si vás vyzkoušet." Ozval se hlas za poručíkovými zády. Všichni se jako na povel otočili a spatřili štíhlou postavu muže, jehož tvář skrývala maska.
,,Kapitáne!" zvolal poručík a projevil náležitou úctu svému nadřízenému.
,,Moc pěkná řeč, poručíku, a pokud dovolíte, převzal bych to tady za Vás." Pravil kapitán s úsměvem.
,,Jistě, pane. Jak si přejete." Odpověděl mu náležitě poručík a ustoupil do pozadí, a tak se veškerá pozornost přenesla na kapitána.
,,Dobrý den! Jsem kapitán Nathaniel a mám na starosti výcvik budoucích členů Královské gardy." S těmito slovy se rozhlédne kolem sebe a opět se usměje. ,,Vím moc dobře, že jste byli vybráni z jednotlivých vojsk jako ti nejlepší z nejlepších, tudíž vás toho o boji učit moc nemusím, ale něco se dá jistě dopilovat a jinak… schopnost vládnout mečem není vše. Musíte umět používat mozek a také se umět chovat. Jste přeci jen na královském dvoře. Ti, kteří u mě uspějí, budou moci sloužit u dvora a možná i samotnému králi."
Hmm, tak tohohle neznám, a přitom to je velmi důležitá osoba. Sir Samuel si nenápadně kapitána Nathaniela prohlédne. Je to asi 180 centrimetrů vysoký mladý muž. Své dlouhé stříbrné vlasy má svázané a zapletené do copu. Tvář má skrytou pod maskou, takže na to, aby určil jaké má oči, by musel stát daleko blíž. Maska ale nezakrývá celý obličej. Ústa jsou odkrytá.
Ústa, která se dokáží tak mile usmívat. A dost! Okřikne se v duchu Samuel. Na co to sakra myslíš! Tenhle chlap může být ten atentátník. Ta osoba, která má v plánu sesadit jeho bratra z trůnu a ještě se zbavit i mé maličkosti. Jak je vidět, tak tenhle kapitán Nathaniel hraje klíčovou roli ve výběru nových gardistů, osob, které mají chránit krále. A které mohou krále zabít. Musím si toho chlapíka řádně prověřit.
Sira Samuela vyrušilo z úvah až kovové cinknutí. Okamžitě se otočil a viděl jak jeho směrem letí ohnivé koule. Než stačil sáhnout k meči srazila ho na kolena tlaková vlna a on cítil, jak do něčeho… ne do někoho narazil. Potom už nic, jen tma.

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ayasumi Ayasumi | Web | 3. června 2009 v 13:50 | Reagovat

Parááááda! Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál a kdo se s kým dá dohromady XDD

2 VaniLee VaniLee | Web | 7. června 2009 v 16:50 | Reagovat

Páni... Mažu na pokračování!

3 Kat Kat | 24. června 2009 v 23:04 | Reagovat

Paráda promin druhý díl čeká.

4 Akyra Akyra | Web | 26. června 2009 v 0:55 | Reagovat

tak a zírám zítra vlastně dneska si dočtu všechno(pokud tio stihnu) a okomentuji. Už tahle kapitolka mě dostala. píšeš nádherně a moc ráda se vrátím:)

5 ebika ebika | E-mail | Web | 27. června 2009 v 12:33 | Reagovat

No páni užletím na další dlek:-)

6 Mao Mao | 13. září 2009 v 16:06 | Reagovat

Musím uznat, že píšeš fakt dost dobře, jen tak dál ;-)

7 Starvation Starvation | Web | 29. října 2009 v 13:19 | Reagovat

Tedy, první kapitola mě naprosto pohltila! Normálně by mi nejspíše vadily dlouhé a barevné vlasy u mužů v gardě, ale tady to s překvapením jen vítám a beru jako obohacení povídky. Moc se mi to líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama