Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


1. díl - Setkání

27. srpna 2009 v 0:15 |  Vztah nadřízený/podřízený? Ale já chci víc...
V prvé řadě se vám všem, kteří ste tak dlouho čekali, musím omluvit, že mi to tak dlouho trvalo. Nebylo to způsobeno ani nedostatkem času, ani nedostatkem inspirace, ale leností. Postihla mě taková lenora, že se mi to prostě nechtělo přepisovat na PC (i když se měl 2 a půl kapitoly napsáno).
A aby toho nebylo málo, tak mě tak chytly anime jako Get Backers nebo Kuroshitsuji, že jsem to prostě musel dokoukat, než jsem se pustil do přepisování.
Takže ještě jednou gomenene.

A ještě než si vychutnáte první díl FF, tak musí poznamenat něco, co mi minule vypadlo z hlavy.
Jako mnozí autoři FF, tak i já se bohužel časem nevyhnu jedné věci... a to, že některé mé postavy budou OOC (hádejte kdo ).
Takže na to v budoucnu pamatujte, ju?




Abarai Renji

Tak to mám konečně v kapse! Zajásá Abarai Renji, budoucí vícekapitán 6. divize. Zase se dostal o kus dál. O kus blíž ke splnění svého snu.
Ale bude to ještě dlouhá, pomyslel si vícekapitán. Když před 50 lety viděl toho sebejistého a mocného kapitána Kuchikiho, tak věděl, že se mu musí vyrovnat. A to nejen kvůli Rukii, ale i kvůli sobě samotnému. Ten arogantní člověk ho děsně iritoval, ale zároveň ho musel i obdivovat. Kuchiki Byakuya, hlava jedné ze čtyř šlechtických rodin. K němu se jen tak někdo nedostane, a i když přece jen, tak to neznamená, že ho tento šlechtic vůbec vezma na vědomí.
Ale u mě bude muset ten snob udělat výjimku. Nejen, že jsem teď jeho pravá ruka, ale hodlám mu i ukázat, jak jsem schopný. V Rukongai jsem se musel ohánět, abych přežil a tady v Seretei tomu je zrovna tak, i když trochu na jiné úrovni.
S těmito bojovými plány si razil cestu k šesté divizi. Jakmile ale přišel k těm obrovským vratům, jeho odvaha ho začala opouštět, když si ale vzpomněl, co tomu dal, kolik úsilí a odříkaní ho to stálo, tak neváhal a dal se ohlásit.

Kuchiki Byakuya


Kapitán 6. divize měl tou dobou plné ruce práce. Řídit celou divizi a zároveň se starat o nejvýznamnější šlechtickou rodinu nebylo zrovna lehké. Ale on na sobě nedával nic znát. Jeho ruce se štíhlými prsty vyplňovaly jeden formulář za druhým, ale jeho mysl se zabývala něčím daleko jiným.
Dneska by měl přijít nový vícekapitán. Jestli to bude takový neschopa jako ten předchozí …eto.. kapitán se na chvíli zamyslel, ale na jméno svého ex-vícekapitána si nevzpomněl. On ho totiž jeho pravým jménem ani jednou neoslovil. A proč taky? Pamatovat si jména všech podřízených nebylo jeho povinností.
A teď tenhle, kapitán se odmlčel a zalistoval ve složce na stole, Abarai Renji. Zase mu to jméno nic neřeklo. I když mu v zadu v hlavě zablikala červená varovná kontrolka, že tohle jméno by mu mělo něco říct, ale…
Tak nic, pomyslel si kapitán, zaklapl desky a natáhl se pro šálek zeleného čaje. Nikdo to na něm samozřejmě nepoznal a i kdyby ano, tak by se nezeptal, ale kapitán Kuchiki byl neskonale unavený. Už to byla docela dlouhá doba, kdy se pořádně vyspal. Svědčily o tom tmavé kruhy pod očima, které jeho celkovému zjevu dodávaly výraz člověka, který bere zákony a řád velmi vážně a pro radost v jeho životě není místo.
Vychutnal si ještě jeden doušek výborného a samozřejmě i velmi drahého čaje, když v tom se to stalo. Šálek prasknul. Kapitán ho stačil ještě dát z dosahu svého těla, ale opaření svých prstů už nezabránil a aby toho nebylo málo, zelená tekutina si začala razit cestu po stole nedbajíc ničeho. A tak se zpráva, které kapitán věnoval dvě hodiny svého času, během mžiku změnila v hnědé cosi.
Normální člověk by vyskočil ze židle a začal nadávat a třít si poraněné prsty. Ale to Byakuya ne. Ten jen svěsil poraněnou ruku podel těla a už sahal po zvonku, aby přivolal někoho, kdo by se postaral o tu nepříjemnost na jeho stole, když v tom se ozvalo zaklepání a následně vešel jeden člen jeho divize.
"Pane, právě přišel Váš vícekapitán. Přijmete ho?"
Kapitán jen pokynul hlavou na znamení souhlasu a čekal. Jen v hlavě se mu ozvalo jeho dlouho nepoužívané vnitřní já, že neštěstí nechodí nikdy samo…

Abarai Renji


Když vícekapitán vstoupil do kanceláře svého nadřízeného, tak ho do očí praštilo vybavení místnosti. Tedy pokud se dalo o vybavení vůbec mluvit. Místnost byla zařízena stroze, pouze nutné věci, nic jiného, nic osobního, nic, co by vypovídalo o vkusu či zálibách jejího obyvatele. Ale přeci jen něco! Na stole vzniklo malé moře, které kousek po kousku likvidovalo vyrovnané komínky lejster.
Renji ihned pohlédl do kapitánovi tváře, ale ani z ní, stejně jako z místnosti, nic nevyčetl.
"Abarai Renji, Váš vícekapitán, se tímto hlásí do služby," pronesl a čekal, když v tom si všiml, že jedna kapitánova rukavice je nasáklá čajem.
"Pane, pokud dovolíte, já se…," nabídl se Renji a vykročil vstříc svému nadřízenému.
Byakuya se zvedl ze židle, a aniž by dal na sobě znát jakékoliv pohnutí, pronesl autoritativním hlasem: "Jako můj vícekapitán budete dělat jen to, co Vám bude poručeno."
S tímto kývl na řadového člena, který Abaraie uvedl, aby se postaral o stůl.
Renji jen zatnul pěsti nad tou nadutostí, ale přesto neodolal a opáčil: "Pokud ale vím, pane, tak vícekapitán by se o svého kapitána měl starat a tak dovolte…"
S tímto přišel k mírně zaskočenému kapitánovi a ponořil mu zraněnou ruku do lavoru s vodou, který byl určen na likvidaci té čajové pohromy. Chvíli mu tam ruku podržel a poté mu pomalu a opatrně sundal rukavici. Strhl si vícekapitánskou pásku a následně mu jemně poraněnou ruku obvázal.
Kapitán jen nehnutě stál a nechal se ošetřovat. Správně by měl drzého podřízeného odkázat do příslušných mezí, ale nadruhou stranu, když plní své povinnosti, tak proč se cukat.
Když Renji dokončil ošetření, tak poodstoupil od kapitána a tá tázavě se na něj podíval. Ale Bakuyova tvář byla opět prosta jakéhokoliv výrazu.
"Vaším úkolem nyní bude postarat se o hlášení na mém stole. Do zítřejšího rána je chci mít kompletně hotová."
Tímto dal pokyn, že vícekapitánova audience je u konce a že chce být sám.
"Jistě, taicho," napřímí se Renji, shrábne trosky hlášení a vykráčí z pracovny. Dal si ještě práci se zavřením dveří. Jen hezky jemně a lehce. A poté praštil pěstí do zdi. Potřeboval se nějak ventilovat.
Ten hajzl! Ten arogantní prevít. Tahle práce zebere minimálně den usilovné a nepřetržité práce a on na to má jen odpoledne a noc. To se prostě nedá stihnout a ten parchant to ví. Příště se na nějaký to ošetření vybodnu, ať si trhne. Ale počkej, já ti ukážu, že to zvládnu i za takovou krátkou dobu!
Nadhodí si poškozené dokumenty a přidá do kroku s tím, že každá minuta se počítá…

Kuchiki Byakuya


Mezitím se Byakuya opět usadil do křesla ve své kanceláři. Jeho stůl už opět zářil čistotou a on si mohl dopřát chvíli klidu. Pohled mu padl na ošetřenou ruku. Pořádně si ji prohlédl a pak si všiml, že jeho vícekapitán si tady zapomněl symbol svého úřadu. Vzal tu drobnou věc do svých štíhlých prstů a jen tak si s ní pohrával.
Tak Abarai Renji? Jeho chováním byl mírně zaskočen. Nečekal, že mu bude odporovat. Nikdo to nedělal, a tak na to nebyl zvyklý. Proto taky jednal, jak jednal. Věděl. Že se ta práce ve vymezeném čase nedá stihnout, ale on od své pravé ruky očekával, že to stihne a pokud ne…
Tohle byla první a zároveň poslední zkouška. Potom má utrum.
Znovu se ale ozvalo jeho probuzené podvědomí, což Byakuyu docela překvapilo. Tolik let mlčí a teď si nárokuje pozornost, neodpustitelná drzost!
Vnitřní hlas se ale nad tím ani nepozastavuje a komentuje nastalou situaci: "Opravdu bys ho byl schopen vyhodit za úkol, který ani nejde splnit?"
"Zajisté," odvětí šlechtic s jistotou v hlase.
"No to se ještě uvidí," opáčí podvědomí.
Ve tváři kapitána 6. divize se objevil lehce pohrdavý výraz a on s tichým zašustěním vstal. Upravil si šál, který společně s haori byl znakem jeho postavení, a poté se otočil k oknu.
Musel jsem se zamyslet víc, než jsem si myslel, poznamenal v duchu, když viděl, že venku je černočerná tma.
A tak se vydal do svého domu, aby připravil zítřejší přijetí svých hostů. Hostů ne přátel. Nebyli to jeho přátelé. Přátelství byla další zbytečnost, která v životě jen překážela. Byla to jen prázdná slova a nebylo třeba se jimi zabývat.
Když Byakuya procházel ztichlými prostorami celé divize, rozhodně nečekal, že na někoho narazí. Hlídky byly na svých místech, a jinak by tu tak pozdě nikdo být neměl, ale rozsvícené světlo svědčilo o opaku, a tak kapitán změnil směr. Nepatrně zatlačil na dveře, které se zlehka odsunuly a kapitán nakoukl dovnitř…



 

38 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Misuki Misuki | Web | 27. srpna 2009 v 0:26 | Reagovat

asi bych se na to měla kouknout xD

2 *_PsyCho PriNce$s_* *_PsyCho PriNce$s_* | Web | 27. srpna 2009 v 0:27 | Reagovat

Máš pěkný blog..:]

3 Lachim Lachim | 27. srpna 2009 v 10:04 | Reagovat

Vypadá to velmi zajímavě. Už se těším na další díly.

4 angelique angelique | Web | 27. srpna 2009 v 21:44 | Reagovat

No keď tak čítam to čakanie sa vyplatilo =) To som zvedavá ako to bude pokračovať, už sa neviem dočkať =) A k tomu OOC... stavím sa, že to aj tak nikomu nebude vadiť ak to napíšeš ty =)

5 Riuu Riuu | Web | 27. srpna 2009 v 21:56 | Reagovat

Páni. To mi děláš naschvál to takhle utnout? :D Moc se těším na další díl. A mě to nepřijde moc OOC. Vážně je to super.

6 Ebika tvé SB Ebika tvé SB | E-mail | Web | 27. srpna 2009 v 22:22 | Reagovat

Páni to vypadá dobře to anime jsem sice neviděla, ale ta povídka je bájo honem pokráčko.

PS:JJ asi máš pravdu nějak ty tři roky přežiju a jestli potom bude co dál to ještě uvidím.
A dík ty víš ja lidi uklidnit, že??
Njn někteří lidi maj tohle v krvi asi si jeden z nich:-D

7 Leya Yakuu Leya Yakuu | E-mail | Web | 27. srpna 2009 v 23:58 | Reagovat

Zajímavé. Bleach je jedno z mích oblíbených anime. Už se těším jak to bude pokračovat.

8 Michiyo Michiyo | Web | 28. srpna 2009 v 18:38 | Reagovat

wow! O_O ...túto stránku som teraz navštívila prvýkrát a aj sa to vyplatilo :)
máš pevné miesto v mojich blúbených stránkach
čo sa týka poviedky...krása!!! a hneť ja moj naj. yaoi párik z Bleachu!!!

9 Akyra Akyra | Web | 31. srpna 2009 v 19:38 | Reagovat

Superr to bude super povídka ;) už se těším na další dílky:)

10 tess tess | Web | 6. září 2009 v 12:48 | Reagovat

skvělí. už se těšim až renji poleze tomu snobovi na nervy. to si asi budu užívat nejvíc. myslim, že bych se po tomhle FF mohla zase vrátit k sledování bleache. nějak sem se sekla, ale teď sem zase dastala chuť se kouknout. takže arigato.

11 Kira-chan Kira-chan | 16. září 2009 v 19:27 | Reagovat

Páni, píšeš fakt skvěle =) už se těším na pokračování. ^.^ Doufám že to Renji stihne ;)

12 luna of the night luna of the night | E-mail | 21. září 2009 v 20:06 | Reagovat

tato povídka mě velice zaujala i když je to jen první díl .. doufám že jich bude víc=o)jsem tu po prvé a řeknu tí že sem tu chvilku a už se mi tu líbí což se nestává moc často.................pak bych se tě chtěla zeptat jestli neděláš že rozesíláš novinky na poskytnuté maili a pokud ne uděláš vilímku?????,pls

13 DEwA>3 DEwA>3 | Web | 26. září 2009 v 20:42 | Reagovat

WOW..další dílek..xD

14 T.Mao.chan T.Mao.chan | 21. října 2009 v 19:28 | Reagovat

HEY! To není fér! Nejdřív nás navnadíš a pak nic! Já už se těším na další! Jinak moc pěkný blog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama