Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


3. díl - pomocná ruka

8. listopadu 2009 v 1:00 |  Vztah nadřízený/podřízený? Ale já chci víc...

Zdravíčko!
Po dni stráveném nad díly slavných historiků, jsem se rozhodl, že je čas, abych i já něco zveřejnil a tak tady máte další dílek FF Bleache

Tentokráte se bude řešit pomocná ruka a ten, kdo ji bude potřebovat, nebude Renji . Potřebuje ale kapitán 6. divize vůbec pomoc. A když ji potřebuje, bude si o ni umět říci? A komu vlastně? A co Renji? Je to sice jeho povinností být k ruce svému nadřízenému, ale je povinnost a Povinnost. Podá svému kapitánovi pomocnou ruku?

Nevím, co si mám o téhle kapitole myslet, není to sice ještě tak OOC, ale nevím nevím.... Mimochodem, domyslel a budu si domýšlet Byakuyův vztah k rodině a přátelům a tak se v tomhle cyklu vyrojí několik jmen, která jsou ryze z mé hlavy.

Tak už čtěte, ať se dozvíte více

Kuchiki Byakuya


Neuběhlo ani pět minut od chvíle, kdy z kanceláře kapitána 6. divize odešel Abarai Renji, a už se opět někdo chystal vstoupit do svatyně jednoho z nejmocnějších šlechticů.
Kuchiki Byakuya nepatrně nachýlil hlavu na stranu a jeho štíhlé prsty sjely k jeho zampakuto. Zde ale dlouho nesetrvaly. A kapitán se místo po zbrani natáhl pro nedaleko ležící dokument a jal se ho nenuceně číst.
V tu chvíli se rozletěly dveře a dovnitř vpadla skupinka úředně vyhlížejících důstojníků.

"Pane, velice se omlouvám," koktal zaskočený nižší důstojník. "Já jsem jim říkal, že nemáte čas, ale oni si nedali říct."

"Nechte nás," poručil úsečně a počkal, až se za vykolejeným mladíkem zavřou dveře. Poté tázavě pohlédl na hlouček lidí, kteří se mu tak nestydatě vecpali do kanceláře.

"Byakuyo, velmi rád Vás opět vidím," ujal se slova muž s prýmkami na ramennou. "A ani nevíte, jak moc mě mrzí, že se musíme setkat zrovna v takové situaci."

"Situaci?" opáčil Byakuya a lehce povytáhl obočí.

"Ano, já vím…," dotyčný muž se snažil co mohl, aby rozptýlil nepříjemné ticho, které nastalo po jejich příchodu.

"Nech toho, Seigi," okřikl ho znatelně starší muž, "nejsme tady od toho, abychom se s ním vybavovali."

"A co Vás tedy ke mně přivedlo, Omamurai-sama?" zeptal se ledovým hlasem kapitán.

Starší muž se ušklíbnul a s viditelným potěšením zadeklamoval: " Kuchiki Byakuyo, kapitáne 6. divize, tímto Vás zatýkám. Je Vám kladeno za vinu, že jste úmyslně a zcela vědomě zradil celou šlechtu Seretei. Bohužel není v mé kompetenci Vás rovnou odsoudit, ale myslím si, že Soudní dvůr to vyřeší k mé všeobjímající spokojenosti."

"Tohle to je přece naprostá pitomost!" zaprotestoval Seigi a postavil se před Byakuyu. "Každý přece musí vidět, že se tohle obvinění nezakládá na pravdě!"

"Hmm, opravdu?" podivil se Omamurai a obrátil se na Byakuyu. "A co nám k tomu řekne sám kapitán?"

"Nevidím jediný důvod, proč bych měl s Vámi někam chodit, či Vám cokoliv vysvětlovat." Prohodil s absolutním nezájmem dotázaný a začal si rovnat na stole nejnovější hlášení.

"Ale to byste setsakra měl," zasyčel na něj Omamurai a opřel se dlaněmi o desku kapitánova pracovního stolu. "Myslím, že je to pro dobro nejen Vás ale i celé Vaší rodiny."

Při zmínce o rodině kapitán pozvedl pohled a setkal se s pobaveným Omamuraiovým výrazem.

"Váš otec by pro svoji rodinu udělal cokoli, nemýlím-li se?" pronesl starší muž sladce.

"Už jsem Vám přece říkal, Omamurai-sensei, že to co tady tvrdíte je…" pokusil se oponovat Siegi, ale byl přerušen něčím, co absolutně nečekal.

Kapitán 6. divize najednou zaklapl desky otevřeného dokumentu a vstal. Absolutně ignoroval ticho, které se v místnosti najednou rozprostřelo a zpříma se podíval Vrchnímu vyšetřovateli do tváře.

A je to tady, pomyslel si s notnou dávkou smutku kapitán. A to jsem se tak těšil na to dnešní cvičení. Ale co se má stát…

Beze slov si sundal haori a přehodil ho přes stůl.

"Tak když už jsem se konečně dohodli, tak bychom mohli změnit působiště," pravil spokojeně Omamurai a očima přeletěl mlčenlivou skupinu svých podřízených. Všichni byli zticha. Všichni až na jednoho.

"Pokud tady Byakuyu chcete eskortovat k soudu, tak by měl přeci mít…" protestoval Seigi.

"To není třeba," přerušil ho Byakuya a poprvé za tu dobu se mu podíval do obličeje. A to, co Seigi v kapitánových očích uviděl, ho okamžitě umlčelo. Nebyl to ani jeho typický chlad ani možný vzdor. Byla to tichá prosba, která na ten nepatrný okamžik, poodkryla kapitánovo nitro.

Seigi se tedy odmlčel, otočil se a měl se k odchodu.

"Ne-e, tudy nepůjdeme," odchytil ho okamžitě jeho nadřízený.

"Ale proč? Když jsme dveřmi přišli, tak bychom jimi měly zase odejít, ne?" podivil se mladík a zamračeně se podíval po celé skupině přihlížejících.

Ale Omamurai se ani neobtěžoval s odpovědí, otočil se čelem k Byakuyovi a šelmovsky se zašklebil. Poté ho jen popadl za rameno a za použití Bleskového kroku zmizel i s kapitánem 6.divize.


Abarai Renji


Já se na to…nadával v duchu Renji a přidal do kroku. Ještě sice neuběhla ani půl hodinka od posledního setkání s jeho kapitánem a on ho musel zase navštívit. Nebylo to sice tím, že by po přítomnosti svého nadřízeného tak toužil, ale vidět ho musel. Tedy ne přímo jeho, ale spíše jeho kancelář. Zapomněl si tam totiž pásku se svojí hodností a bez ní to tady jaksi nešlo.

Když budu mít štěstí, tak se možná tomu chodícímu ledovci vyhnu, běželo Renjimu hlavou, když procházel celou budovou. Jediné, co ho trochu zaráželo, byl nepřetržitý šepot, který se nesl divizí.


Renji byl sice zvědavý, o co jde, ale na to se mohl zeptat cestou nazpět.
Už už se chystal zaklepat, když se v poslední zarazil a zaposlouchal se do rozhovoru, který vedly dvě, jemu zcela neznámé osoby, v kanceláři jeho nadřízeného.

"Mně to přijde nějaký divný. Nemyslíš? On se zprvu tvářil jako pravý šlechtic a pak pic a změna o sto osmdesát stupňů a on odejde s Vrchním vyšetřovatelem jako beránek."

"Moje řeč! I když co se týče kapitána Kuchikiho a nejen jeho ale i ostatní šlechty, tak já nevím… Nerozumím jim. Ta jejich nadřazenosti a nedotknutelnost…"

Víc už Renji vyslechnout nestihl, protože se k jeho smůle začaly otevírat právě ty dveře, před kterými stál. Ale to by nebyl on, kdyby se z nastalé situace nedokázal vyvlíknout. Tentokrát k tomu stačil jen Bleskový krok.

Poté, co odezněly kroky nečekaných návštěvníků, vklouzl Renji do kapitánovy pracovny a potichu za sebou zavřel.

Co se to u všech všudy děje?Kapitán nikde. To ho vážně odvedli ty od vyšetřovatelů? Tomu se mi nechce věřit. A hlavně ne té pasáži o beránkovi. Kuchiki Byakuya je všechno možný jen ne beránek. Nebo mi něco uniklo? Renji se zamyslel a pohledem sjel místnost, kterou už měl tu čest prozkoumat.

Je tu něco, pro co by se kapitán nechal jen tak odvést?
Bylo to zvláštní, ale Renji kapitánu Kuchikimu věřil a bylo pro něj nepředstavitelný, že by se tento soubor korektnosti a šlechtické cti jakkoli zapletl se zákonem.

Ale přesto byl zatčen. Proč? Co by ho přinutilo jednat tak, jak jednal? Tak že by přece jen měl nějakou tu lidštější stránku? Dumal Renji.

Ještě naposledy se podíval po prázdné kanceláři a rozhodl se. Když si uvazoval více-kapitánskou pásku, tak věděl, co musí udělat…


Kuchiki Byakuya

Kap!
Téhle špinavé kapce se Byakuya už nedokázal vyhnout a téhle také ne. A tak mu po tváři začalo stékat bahno a vpíjelo se mu do oblečení.

Vězení Nejvyššího soudu. To je to poslední místo, kde by někdo hledat kapitána 6. divize. Za celou tu dobu, co tady byl s ním nikdo nepromluvil. To, že ho mají už za odsouzeného, bylo Byakuyovi více než jasné. A on s tím nemohl nic udělat. Tedy nemohl není to správné slovo, protože tohle slovo rod Kuchiki nemá ve svém slovníku. Tahle situace se dá a musí vyřešit, ale jde o to jak.

Tohle není zrovna dvakrát ideální pozice na řešení problému. Pomyslel si kousavě kapitán a pokusil se odlehčit si namáhaná zápěstí, která vězela ve velmi pevných potech. Což o to, pokud by šlo jen a pouze o pouta, tak by s nimi byl Byakuya hotov jedna dvě, ale tyhle speciální pouta má určitě na svědomí Mayuri a ten jeho úchylný institut.
Přímo cítil, jak z něj tahle pekelná věcička vysává sílu a drží ho tak v šachu. Zkoušel všechno možné, jak se z pout vykroutit, i vymknout si zápěstí, ale výsledek byl nula.

Nebo spíše záporné číslo, ne? ozval se jeho vnitřní hlas, teďka máš ještě k tomu všemu v háji levou ruku.


Tuto žalostnou bilanci se kapitánovi nechtělo ani hodnotit. Jak se pokoušel uvolnit sjelo mu do obličeje několik dalších pramenů vlasů, jinak nic.

Znenadání zavrzaly dveře a dovnitř vešel vrchní žalářník.


"Hmm, pan šlechtic se nám za tu krátkou dobu nějak umazal, že?" odfrknul si posměšně hromotluk a přesunul se blíž ke kapitánovi. "Sice mi ještě nenařídili na Vaši milost sáhnout, ale už se nemůžu dočkat, až se blíže seznámíte s mými nástroji," liboval si žalářník.

Byakuya věrný svému původu se na něj ani nepodíval a radši nechal na sebe kapat tu hnusnou břečku, což hromotluka rozčílilo.

"Tak já ti nejsem dost dobrý na to, abys mi odpověděl, jo? To se ještě uvidí. I když mi to nikdo nedal příkazem, tak já to rád udělám i tak!" a s těmito slovy se přesunul těsně ke spoutanému kapitánovi.


"Myslím, že většinu vězňů srazí na kolena už ten tvůj smrdutý dech," odvětí Byakuya a upře na něj svůj pohled.

To už žalářník nevydržel a jednu kapitánovi ubalil. I přes to, jak to byla silná rána, že si Byakuya prokousl ret, se výraz v jeho tváři nezměnil.
Hromotlukovi se to asi zalíbilo, protože se už napřahoval k další ráně, ta ale nepadla. Naopak k zemi padl on.


Byakuya okamžitě vzhlédl a to nebo spíše koho uviděl ho překvapilo.


"Alespoň za ten výraz mi to stálo," prohodil Renji a spustil se z větrací šachty na zem. Bylo na něm vidět, že v šachtě pobyl nějakou tu dobu, ale oproti svému nadřízenému byl stále ještě čistý.

"To jsem nevěděl, že jste na sado-maso hrátky. To je velmi cenná informace. Od teď budu velmi důrazně klepat, abych Vás když tak při něčem nevyrušil," komentoval pobaveně nastalou situaci Renji a při tom svého kapitána jemně rozvazoval.

"Tak a je to! A co teď?" zeptal se a se zájmem pozoroval Byakuyu, jak si protahuje ztuhlé tělo.


"Vy se vrátíte na divizi," pronesl do ticha kobky kapitán a zkoumavě si prohmatával zraněnou ruku.

"A co Vy?" zeptal se neutrálním hlasem Renji.


"To není Vaší starostí."

"A já jsem si myslel, že jsme to probrali, pane," odtušil Renji. Přistoupil ke svému nadřízenému a jedním plynulým pohybem mu napravil vykloubenou ruku. "Jsem Vaším více-kapitánem, což znamená, že se na mě můžete se vším obrátit. A i když na to nejste zvyklý, můžete se o mě opřít. A v tomhle případě si myslím, že by Vám nějaká ta pomoc mohla přijít vhod, ne?" obrátil se na kapitána Renji a podal mu ruku. "Já totiž ani na chvíli neuvěřím, že jste něco provedl."




 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lachim Lachim | 8. listopadu 2009 v 10:51 | Reagovat

Vyvíjí se to zajímavě. Jsem zvědyvý, jak to bude pokračovat.

2 Misuki Misuki | Web | 8. listopadu 2009 v 11:15 | Reagovat

jáá ti tak závidím jak píšeš :) :-* krásné

3 Ebika tvé SBéčko Ebika tvé SBéčko | E-mail | Web | 8. listopadu 2009 v 12:22 | Reagovat

Jééé to bylo bájo, ale stále nechápu proč ho zavřeli...he he*drbe se na hlavě, má trošku delší vedení*...Ale jinak total nádhernej dílečke a už se moc těším na další tuhle kapitolovku úpe miluju!!!:-D

4 Lex-san Lex-san | Web | 8. listopadu 2009 v 13:04 | Reagovat

[3]: Důvod, proč milého kapitána zajali je ten, že byl obviněn ze zrady... Lepší otázka by byla, proč se Byakuya nechal takhle dobrovolně odvést :-)) A to ví jen sám kapitán a Vrchní vyšetřovatel... Ani Renji to neví, ale přesto kapitánovi věří...

5 Teressa Teressa | 8. listopadu 2009 v 13:07 | Reagovat

super diel =) uz sa mooc tesim na pokracko =) dufam ze bude coskoro =) rychlo prosiiim=)

6 Michiyo Michiyo | Web | 8. listopadu 2009 v 15:15 | Reagovat

total brutal kawaiiiiiiiii neviem sa dočkať ďalšieho dielu :3

7 VaniLee VaniLee | Web | 8. listopadu 2009 v 15:57 | Reagovat

Sem napjatá jak pružina, co bude dál... Už se těším na další pokračování..

8 Davida666 Davida666 | 8. listopadu 2009 v 22:33 | Reagovat

Už netrpělivě čekám na pokračování, moc zajímavé

9 angelique angelique | 8. listopadu 2009 v 23:19 | Reagovat

Proste niečo fantastické! Už sa zo mňa pomaly stáva osoba závislá na hocičom čo napíšeš a samozrejme ani toto nie je výnimkou =3

10 akyra akyra | Web | 9. listopadu 2009 v 14:23 | Reagovat

Hele Lexi máš dvě možnosti buď pokračovat dobrovolně nebo s nožem na krku. jestli tu do dvou dnů nebude pokráčko tak uvidíš* vyhrožuje pěstičkoup nádherná kapča:D

11 Tercza Tercza | Web | 11. listopadu 2009 v 18:21 | Reagovat

ta povidka je vazne super.. neslo by prihodit jeste?.. vazne me to zaujalo.. muj oblibeny pairing *zubi se* plsssss

12 Asami Asami | 17. listopadu 2009 v 21:21 | Reagovat

úžasná povídka :D jejky už se mocky moc těším další díl :D

13 Ann Ann | Web | 20. listopadu 2009 v 19:36 | Reagovat

Doufám, že další díl bude brzo. Nemůžu se dočkat jak to bude pokračovat. :) Skvělá povídka.

14 Kira-chan Kira-chan | 21. listopadu 2009 v 10:55 | Reagovat

že by už se to nějak začínalo vyvýjet? =) už se těším na další část =)

15 AnnElfwind AnnElfwind | Web | 23. listopadu 2009 v 23:45 | Reagovat

Fakt, nemůžu se dočkat. Chtělo by to hejbnout kostrou. Něják nemám co číst. xD

16 Angela Angela | Web | 30. listopadu 2009 v 21:28 | Reagovat

a kdy bude další????

17 Sioshi Madare Sioshi Madare | 11. prosince 2009 v 18:19 | Reagovat

brutálně skvělý, doufám, že další díl bude co nejdřív, nešlo by i napsat kdy?

18 Stefy Stefy | E-mail | Web | 18. ledna 2012 v 15:21 | Reagovat

Pěknej blog

19 Reiko Reiko | 8. listopadu 2012 v 21:46 | Reagovat

Moc hezké ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama