Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


Kapitola čtvrtá - A co když...?

9. ledna 2010 v 14:52 |  Lux in tenebris
Chce se mi slavit!!!
Ale asi bych měl uvést o co vlastně jde, že? V pátek mi skončilo přednáškové období a čekají mě zkoušky, což samo o sobě jistě k oslavě není, ale jde o to, že už teď mám za sebou úspěšně splněný dva předměty.
Z muzeologie mi uznal práci a dal mi rovnou zápočet a ve čvtek večer jsem se dozvěděl, že test z latiny, který jsem psal v předtermínu, jsem zmáknul, takže jupí!!
Proto že mi na Vás čtenářích záleží a chci abyste se měli taky tak dobře, tak mám pro Vás další díl…

A o čem? Budu muset zklamat ty, kteří se těší na to, až se Gabriel probudí po boku Beliala… Tenhle dílek bude o tom, kam se mezitím ztratili Tristan se Zacharielem. Zacharielovi se pořád na Tristanovi něco nepozdává, přijde na to co?



"Tak by mi Pan lovec démonů mohl konečně prozradit, kam vlastně jdeme!" zavrčel nerudně Zachariel. Odpovědi se mu ale nedostalo. Tristan se ani neotočil a dál si to rázoval ulicí.

"Ptal jsem se…!"

"Já vím, na co jste se ptal," odsekl Tristan, ale dál pokračoval v chůzi.

"A?" Zachariel začínal být netrpělivý. Bylo mu jasné, že tenhle mlčenlivý mladík ho nemusí. Ne tohle je moc slabý slovo spíš bych měl říct, že mě nesnáší, ale proč? Přece jsem neudělal nic špatnýho. Sice jsem ho chtěl zabít, ale to proto, že jsem si myslel, že zabil tu ženu a potom jsem se ho chtěl zbavit po tom, co jsem zjistil, že je Belialovým poskokem, ale… Poté se ale v myšlenkách musel pozastavit. Znovu si vybavil tu situaci, jak před ním stojí s katanou v ruce a v poslední chvíli ho zastavuje Gabriel. To, co mu Gabriel řekl, mu neustále vrtalo hlavou.

"Opravdu si to myslíš?" V té chvíli o tom nepochyboval, ale teď? Teď sakra nevím. Něco na něm mi nesedí. Něco, ale nevím co! A to ho rozčilovalo ještě víc a tak, když se Tristan neměl k odpovědi, tak jednal. Chňapnul ho za rameno a něž se zmohl mladík na jakýkoliv odpor, tak ho přirazil ke zdi.

"Co to…?" vyhrknul Tristan a chtěl se bránit, v čemž mu Zachariel okamžitě zabránil.

"Ptal jsem se, kam to jdeme," zašeptal mu až nebezpečně blízko obkličeje.

"To jste mi to nemohl říct nějak civilizovaně?" zeptal se mladík lhostejně, ale uvnitř něj to jen vřelo. Sakra, je blízko, moc blízko!

"A o co jsem se celou dobu snažil, ale výsledek byl nulový, tak jsem musel přejít k razantnější metodě," podotknul archanděl.

"Jdeme do jednoho starožitnictví. A když jsem Vám odpověděl, mohl byste mě konečně pustit?" dožadoval se Tristan a začal se v Zacharielově zajetí vrtět.

"A co tam?" pokračoval archanděl ve výslechu a absolutně ignoroval veškeré Tristanovy snahy o vysvobození.

"Víte Vy vůbec něco o Knize Světla?" zlobil se mladík a věda, že se z této situace násilím nedostane, se přestal zmítat a zcela se uklidnil. "Aby kdokoliv mohl Knihu Světla použít, potřebuje k ní jisté náležitosti," Tristan se odmlčel, olízl si suché rty a pokračoval, i když v tak těsné blízkosti nebeského posla se mu tak činilo jen s velkými obtížemi.
Ale ani Zachariel to neměl jednoduché. Zpočátku jednal v afektu a tak si neuvědomoval následky svých činů, ale teď? V blízkosti démona by měl cítit odpor a nutkání ho zprovodit ze světa, ale tentokráte cítil zcela něco jiného a potom, když ta drobná osoba před ním učinila tak nepatrné gesto, jakým olíznutí rtů dozajista bylo, ho nenechávalo klidným.
Zachariel pocítil nutkání se ještě více přitisknout na teď už klidného Tristana, sundat mu kapuci, s kterou si neustále zakrýval svoji hezkou tvář a … A co? Do háje, Zacharieli mysli! nabádal se v duchu archanděl a násilím se donutil soustředit se a poslouchat, co ten mladík vlastně vypráví.

"… těmi věcmi jsou dýka, svitek a krev. A tak ten zloděj, ať je jím kdo chce, si musí obstarat tyto předměty."

"Tím mi chcete říct, že se tyto artefakty jen tak povalují v nějakém zaprášeném obchodě?" vyhrknul nevěřícně archanděl.

"Samozřejmě že ne!" zasyčel Tristan. Ten povýšenec ho štval. Má sice okouzlující tvář a bezchybné tělo, ale povaha by se musela nějak vygumovat, aby byl použitelný. Ale použitelný na co? zhrozil se Tristan svých myšlenek, které se začaly ubírat velmi nebezpečným směrem.
"Samozřejmě že ne," zopakoval už klidněji. " Tam, kam jdeme, je pouze dýka a rozhodně se tam jen tak nepovaluje. Má ji v opatrování jedna velmi schopná osoba." s těmito slovy se Zacharielovi konečně vykroutil ze sevření. "Už je to jen kousek, tak pojďte."

"Hmm," prohodil archanděl a následoval svého společníka, kerého by ve své moci držel ještě o něco déle.

"Tak už jsme tady. Uvidíte, že…" Tristan se najednou odmlčel a Zachariel vzhlédl, aby viděl, co způsobilo mladíkovo odmlčení. A neviděl nic zvláštního.

"Co se děje?" optal se zaraženého Tristana.

"Něco je špatně," zašeptal dotyčný a rychlým krokem se vydal ke dveřím krámku. Zachariel se rozhlédl po okolí a až po několika dlouhých vteřinách si toho všiml.

"Sakra," zaklel a rozběhl se za Tristanem. Mladík mezitím strčil do polootevřených dveří, které se potichu otevřely dokořán.

"To nesmíte!" vykřikl Zachariel, který ho mezitím doběhl, a zabránil mu ve vstupu do místnosti. "Nechoďte tam."

"Ale já musím," odpověděl zoufale Tristan a vytrhl se archandělovi. "To ne," zašeptal poté, co vešel. "To není pravda. Né!" zakřičel a padl na kolena. "Proč on?" dožadoval se odpovědi, která nepřicházela. Na zemi poblíž vzlykajícího Tristana ležela postava. Tedy teď už na člověka ani nevypadla. To, co z ní zbylo, byla jen hromada čehosi.

"Pojďte," zašeptal Zachariel a odváděl klopýtajícího mladíka z obchodu. Ať byl vrahem kdokoli, dýku vzal s sebou. Pán se tedy nemýlil, pomyslel si archanděl, někdo pase po Knize.
"Musíme dál," zamumlal Tristan a otočil se k Zacharielovi zády. "Zloděj má před námi náskok, musíme…"

"Jediné, co teď musíme, je si odpočinout. V tomhle stavu nic neuděláte," přerušil ho nesmlouvavě archanděl.

"To ne!" rozzlobil se mladík a prudce se otočil směrem k Zacharielovi. "To chcete, aby zemřel ještě někdo další?"

"Samozřejmě že nechci, ale nemělo by Vám to být jedno?" zeptal se klidně Zachariel. "Jste přece démon, ne? Tak by Vám na nějakých životech nemělo záležet. Tedy," pokračoval dál a pomalu se přibližoval k uslzenému Tristanovi, "pokud jste tedy démon."
Tristan ztuhl. Tohle nečekal. Podřekl se a …

"Víte, co si myslím já?" zavrněl teď už nebezpečně blízko Zachariel. "Já si myslím, že jím nejste. Jste člověk. Vše to vysvětluje. Tedy skoro vše, ale to teď počká."

"Ale já… tedy Vy …" koktal Tristan.

"Pšš," zašeptal archanděl a přiložil mladíkovi prst na roztřesené rty. "Teď to nechte být," s tímto ho uspal stejným pohybem, jakým tak učinil Belial u Gabriela. Poté mladíka dnes už poněkolikáté vzal do náruče a vydal se s ním zpět k Gabrielovi…









 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sanako sanako | 9. ledna 2010 v 15:05 | Reagovat

Skvělý díl, už se těšim na další.Gratuluju ke složení dvou předmětů a přeju hodně úspěchů v dalších.

2 Teressa Teressa | 9. ledna 2010 v 16:23 | Reagovat

gratulujem=) a bol to naozaj skvely diel =) uz sa moooc tesim na dalsie =) rychlo prosiim =)

3 Lachim Lachim | 9. ledna 2010 v 19:01 | Reagovat

Krásný díl. Netrpělivě očekávám další.

4 Aylen Aylen | 9. ledna 2010 v 19:55 | Reagovat

Krásná kapitolka,těšim se na pokračování.

5 Kira-chan Kira-chan | Web | 9. ledna 2010 v 21:21 | Reagovat

Tak to je skvělé *.* už se nám začínají sbližovat i tihle dva =) už aby tu byla další část, mimochodem gratuluji =)

6 Shelis Shelis | 9. ledna 2010 v 22:12 | Reagovat

Krásná kapitolka, hlavně ten konec. Moc povedený. Tenhle pár se mi líbí víc než Gabriel a Belial:D Těším se na další!:D

7 VaniLee VaniLee | Web | 10. ledna 2010 v 12:12 | Reagovat

Teda.. pěkný.. honem pokračování...
Sem zvědavá, jak se do vyvine..

8 angelique angelique | Web | 10. ledna 2010 v 14:19 | Reagovat

Nechce sa mi opakovať sa ale je to úžasné, skvelé.... Nemôžem sa dočkať ďalšieho dielu =)

9 bacil bacil | 10. ledna 2010 v 22:25 | Reagovat

tak tohle bude opravdu hodně zajímavé, dva rozdílné světy a dva rozdílné páry. Hmm to si nenechám rozhodně ujít.

10 Ebika Ebika | E-mail | Web | 12. ledna 2010 v 22:25 | Reagovat

Super nápad a rychle pokráčko zase jeden z tvých krásných výtvorků a tahle kapitolovka mě skutečně zaujala je to super nápad a vůbec taky by mě zajímalo jestli je ten Tristan vážně člověk, nebo démon nebo půl naúů nebo co vlastně tak šup šup

11 kikikio kikikio | Web | 15. ledna 2010 v 13:52 | Reagovat

páni etě že m io tédle stránce řekla moje snoubenka  máš to tu skvělé už se těším až začnu číst ty povídky XD

12 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 19. ledna 2010 v 21:42 | Reagovat

už se těším na další kapitolku je to úžasný cyklus

13 Keiro Keiro | Web | 22. ledna 2010 v 20:37 | Reagovat

Beliala s Gabrielem najde Zachariel? Ještě lepší než Gabrielovo probuzení vedle něj. :o)
Už se těším na ty reakce. Chudák Gabriel. :o)
Jsem zvědavá na další dílek, protože tenhle byl skvělý! A hlavně mě zajímá, kdo byl ten muž se starožitnictví a kdo ve skutečnosti je Tristan. :o)

14 Kat Kat | 23. ledna 2010 v 21:52 | Reagovat

Starožitnictví, to ej inspirace ke všemu. Byl mu blízkým? kdo ví. jsme zvědava, jak se to vyvine a potom čtyři v jedné posteli.... chacha.
těším se na další

15 Darky Darky | Web | 22. dubna 2012 v 21:16 | Reagovat

No jo, párování je skvělá věc... A ti dva se k sobě setsakra hodí! *VŮBEC nemá nemravné myšlenky*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama