Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


10. díl - Na čem nejvíce záleží?

26. července 2012 v 11:31 |  Vztah nadřízený/podřízený? Ale já chci víc...
Ahoj!
Hlásím se s dovolené s další kapitolou. Tentokrát jsem si odskočil do světa Bleache a to z jednoho prostýho důvodu. Ti, co čtou mangu vědí, to co jí nečtou a čekají na anime, tak ať toto přeskočí. Je tu malý spoiler - Co to Kubo Tite vyvádí! Ne že mi nechá zabít jednu z mých nejoblíbenějších postav. S chudákem Byakuyou tam zametají dost hnusně!! Takže tato kapitola je věnována právě autorovi Bleache se vzkazem - Nech Byakuyu žít!!

Ehm,tak to bylo trochu srdceryvných vět a teď k povídce. V tomto díle se naši dva protagonisti dostanou s vyšetřováním dál. Je to o poznání faktografičtější kapitola než ta předešlá, ale doufám že ten konec nám slíbí lepší a jiskrnější kapitoly...

P.S. Dnešním dnem odvážím svůj PC do opravy, takže netuším, kdy budu mít možnost přístupu k netu, tudíž povídky jsou teď závislé na milých pánech z opravny.


Abarai Renji

Prostě nechápu, co to má ta šlechta s těma sídlama, mumlá si pod vousy Renji, když musí už asi posté zabočovat. Další nová místnost a skoro prázdná. Jen minimum věcí, jen to potřebné a nic víc. Nic nadbytečného ani osobního. Renji sleduje záda svého kapitána a nedá mu to, aby se nezamyslel. Ještě před jejich výpravou sem, do sídla rodiny Kuchiki se svého kapitána snažil rozptýlit a věřil, že se mu to částečně i povedlo. A teď by podobnou vzpruhu potřeboval i on. Když viděl ty místnosti. Jednu jako druhou, tak se mu chtělo toho tichýho kapitána před sebou obejmout. Ale než stačil udělat cokoliv, tak se jeho průvodce zastavil a on s vypětím všech sil udělal totéž. Byl ale moc blízko, protože když se kapitán otočil, tak o sebe zavadili nosy. Byakuya urychleně odstoupil, což Renjiho pobavilo.

Kuchiki Byakuya, kapitán 6. divize, který se nebojí téměř ničeho si ode mě, kluka z Rukongaie, snaží udžet odstup. zakřenil se Renji, čímž vyvolal u svého průvodce nečekanou odezvu a to nadzvednutí obočí, další znak toho, že je kapitán, který by takové to chování jindy zcela ignoroval, malinko rozhozený.

"Nevím, co je na této situaci tak směšné," promluví tichým hlasem Byakuya, "a radši to ani nechci vědět." dodává s despektem. "Jen chci, abyste věděl, že už jsme tady."

"Už bylo na čase," odpoví s ulehčením Renji a vykoleduje si tím další kapitánův příkrý pohled.
No snad jsem toho tak neřek´, ne? Už se tady motáme dost dlouho. To nemůžete obývat místnosti někde blíž vchodu? Proběhlo Renjimu hlavou. Další pohled, který mu jeho kapitán věnoval byl velice výmluvný - vím, co se ti honí v hlavě, tak se dávej bacha!

Renji místo toho, aby držel na uzdě i své myšlenky, tak si opět pustil pusu na špacír.
"Kapitáne?" optá se tiše, když oba vstoupili do té slouho hledané místnosti. Byakuya ani neotočil hlavu jeho směrem, ale Renji přesto věděl, že ho poslouchá.

"Jen sem se chtěl zeptat, nebylo Vám divný, že sme se sem dostali až moc lehce? Tedy chtěl jsem říct, že jsem čekal…"

"Vím, co jste chtěl říct," přeruší ho až s moc velkým klidem Byakuya. "Ani mě se nechce věřit, že by sídlo rodiny Kuchiki zůstalo nehlídáno a je zde tudíž velká pravděpodobnost, že se o našem vstupu sem již dávno ví. Můžeme tudíž nepřátelům usnadnit jejich hledání, stačí, když nás poté jen zajmou." pronese Byakuya a Renji začne mít dojem, že se mu další věta, kterou jeho nadřízený pronese, nebude líbit. A taky že ne.

"A proto bych uvítal, kdyby ste mi s hledáním pomohl a nestál a nepřekážel tady," zavrčel Byakuya a Renji měl dojem, že se musí bránit.

"Do teď jsem nemohl nic dělat, protože to tady u Vás neznám. Rukongaí jsem nás ale provedl celkem hladce, ne? Potom jste sice přebral velení opět Vy, ale kdo by mi to mohl vyčítat? Vždyť je tady místností, že i stálí členové domácnosti zde jistě musí bloudit!"

"Nebloudí." Odporuje Byakuya. "A že byste pomohl?" střelí zlostným pohledem od lejster, která právě prochází.

"A můžete mi říct, co to vlastně hledáme?" optá se Renji s nosem šmejdícím v nedaleké skříni.

"Královnin náhrdelník," odpoví suše Byakuya a Renji musí napočítat do pěti, jinak by z úst vypustil něco dost nevhodnýho.

"To já přece vím!" zavrčí.

"A proč se tedy ptáte?" kvituje s nezájmem kapitán.

"No protože je mi jasný, že tady ten náhrdelník nebude. Vy hledáte nějaký vodítko, ne? Tak by mě zajímalo, co vlastně."

"Sám jste to řekl, nějaké vodítko," odpoví tiše Byakuya a zaklapne knihu, aby mohl následně otevřít jinou.

On mi to snad dělá naschvál! Vzteká se Renji a více než nahlas zaklapne prohledávanou skříň.

"Ale JAKÉ vodítko!" zasyčí Renji. Byakuya se ani nenamáhá zvednout oči od procházené knihy a odvětí. "Kdybych to věděl, tak jej nehledám."

To už Renji nevydrží. Třema krokama je u svého nadřízeného, prudce mu vytrhne knihu z rukou a skoro ji až metne na stůl.
"A?"zeptá se Renji. "Neříkejte, že jsme se sem táhli takovou dálku a riskovali prozrazení s tím, že tady možná nenalezneme ani vodítko?!"

"A co jste čekal? Že tady na tomhle stole bude ležet královnin náhrdelník?" zeptá se suše Byakuya a pak si tiše povzdechne. A ten povzdech bylo něco, co Renjiho zastavilo. On tady přece není ten, kdo tady hraje vabank. To jeho kapitán vsadil všechno na jednu kartu a na jednoho pomocníka. A ten místo toho, aby mu pomohl, tak si jen stěžuje.

"Dobrá!" pronesl Renji smířlivěji. "Hledáte vodítko. Bylo by asi trochu hloupé předpokládat, že tady bude lísteček se vzkazem - Královnin náhrdelník je tam a tam."

Byakuya pohlédne na svého podřízeného opět tím svým pohledem, ale na Renjiho něco takového neplatí a pokračuje dál.

"Když tedy vodítko nebude nic napsaného, protože to by Omarei jistě vyčmuchal, tak co když to bude něco nehmotnýho." Zakončil svoji myšlenku Renji.

"Nehmotného?" zopakuje tiše kapitán a radši se opět natáhne pro další z knih ležící na stole. Renji si jen odfrkne a rozhodně svého nadřízeného chytne za zápěstí.

"Jen nad tím chvíli zapřemýšlejte, pane. Zkuste si tady sednout," chytne Byakuyu kolem ramen a skoro ho až natlačí na židli, "a zapřemýšlet. Tady jistě váš děda sedával hodně často a dlouho. Psal hlášení a přemýšlel. Co ho tak mohlo napadnout během té doby, co myslíte, taicho."

Kuchiki Byakuya

Byakuya měl sice chuť tuhle šarádu ukončit, ale něco ve slovech jeho podřízeného ho zdrželo. Nebyla to slova samotná, ale jejich tón a pohled jeho více-kapitána ho donutil o věci přemýšlet jinak.

Jakmile se jeho myšlenky stočily k jeho dědovi, tak se mu vybavil jeho dnešní sen.
Co jen to děda tehdy říkal? - Co dělá člověka šťastným? Byakuya se opřel o opěradlo vysoké židle a sepjal štíhlé prsty. Sice na něj jedna část jeho mysli dotírala, že přemýšlí nad hloupostma místo toho, aby se snažil vyřešit svoji současnou situaci, ale ta byla umlčena tichým pohledem jeho více-kapitána. Renji velice neuctivě seděl na stole, za kterým seděl i on sám, ale byl ticho a vyčkával. Jeho stále hlučný a neustále se na něco ptající podřízený byl zticha. Věřil tomu, že pobytem v téhle místnosti se dostanou dál a Byakuya ho z nějakého nepochopitelného důvodu nechtěl zklamat.

Co dělá každou bytost šťastnou? To je asi různé. zafilozofoval si Byakuya a myšlenky se mu opět stočily na dědu a jejich rozhovor. Co asi dělalo dědu šťastným? A mě?Co mě dělá šťastným? Jsem rád, když všechno v divizi klape. Ale tahle odpověď by dědu asi nepotěšila. Už tehdy přece říkal, že na to jednou přijdu, ale kdy?

Byakuya frustrovaně dosedne i se židlí na podlahu a tím mu dojde, že se celou dobu na židlo houpal. On, kapitán 6. divize, se na židli houpe jak malý kluk.

"Co Vás dělá šťastným?" zeptá se tiše.

"Mě?" reaguje inteligentně Renji.

"Ne, toho za Vámi," odpoví s ledovým klidem kapitán a lehce pobaveně se usměje, když se Renji pro jistotu otočí a ujistí se, že jsou tady sami.

"No, když se mi splní mé sny, když porazím opravdu silného protivníka a když si dám k večeři něco vynikajícího." zasní se Renji.

Byakuya nevěří svým uším, tak tohle dělá člověka šťastným?

"A co Vás dělá šťastným, taicho?" optal se zdvořile Renji a Byakuya radši rychle opustil nebezpečné vody. Co jinak by taky měl svému podřízenému říct? Že vlastně neví. Že si minimálně není jistý tím, co ho činím šťastným? To by nepřiznal ani králi Soul Society.

"Tady nejde o mě!" odsekne trochu víc než chtěl a vykoleduje si tak udivený Renjiho pohled. "Jde o toho zloděje!"

"A co já s ním, já ho neznal!" brání se Renji a Byakuya se už zase musí pozastavit nad komičností celé situace. Oni dva se dohadují o něčem, co není směrodatné, uprostřed nepřátelského ležení.

"Ale já to myslím obecně." vysvětluje tiše Byakuya.

"Pokud sloužil u 6. divize, tak to z obecného hlediska brát nemůžeme, pane. Tady slouží samí pošu…ehm chci říct neobyčejní lidé." zamumlá Renji.

Byakuya po něm šlehne pohledem a Renji radši pokračuje. "No, mohlo by ho učinit šťaštnějším, kdyby mohl potěšit rodinu, přátele nebo milenku."

Kapitán se zapřemýšlí. Pokud věděl, tak byli vyslechnuti všichni zrádcovi blízcí, co když se ale pojetí slova blízký člověk lišilo? Jinak to mohl vidět on a jinak vyšetřovací komise. Co když mezi blízkými vyšetřovanými lidmi nebyl ten nejbližší?

Byakuya se zvedne ze židle. "Může být pro člověka tím nejbližším i člověk, který o něj nestojí?"
"Proč by ne?" reaguje Renji. "O co jde, pane? Na něco jste přišel?"

"Možná." Ale jak toho člověka najít? Ve výslovný vzkaz opravdu doufat nemůžu, ale co když…
"Musíme do archivu!" rozhodne kapitán a už opouští místnost.

"Zase někam jinam?! Archiv je přeci na druhý straně Seireitei!" úpí Renji.

"To bychom tam ale museli jít." Opáčí kapitán a míří do nižších pater. "Já jsem ale měl na mysli archiv šlechtických rodin. A ty, i když mají své vlastní archivy, tak jsou poviny opisy ukládat tady."

"A co vlastně budeme hledat?" optá se Renji a spěchá za svým nadřízeným.

"Informace o svatbách a seznamy darů," odpoví úsečně Byakuya. "A než se budete dál ptát, tak Vám to radši řekmu sám a celé najednou."

Byakuya naposledy odbočí a ocitne se spolu se svým společníkem před vchodem do archivu. Rychle proklouznou dovnitř a Renji nechá svého kapitána, aby vyhledal správný regál a správnou knihu. Byakuya si pod vousy mumlá jisté datum a následně vytahuje fialovou knížečku.
"Tady to je!" zvolá skoro až vítězně. Renji je sice z ticha, protože stále ještě čekal na vysvětlení, ale dovolil si alespoň pochybovačně odfrknout. Byakuya ho ovšem nevnímal. Rychle otevřel sešítek a začal jej systematicky procházet. Po chvíli se mu prst zastavil na jedné stránce a kapitán si dovolil malý úsměv. A mám to!

"Jdeme!" skoro až rozkáže, když vrátí knížečku nazpátek. A i přes svojí dobře skrývanou euforii si Byakuya uvědomuje, že jej jeho podřízený propaluje pohledem s žádostí o vysvětlení tohohle pobíhání.

"Teď míříme do místnosti, kam se odkládají nepřijmuté svatební dary," začne vysvětlovat.

Renji se opět neudrží a začne se ptát. "Nepřijmuté svatební dary? To existuje? Já…" a odmlčí se tak rychle jak začal. Byakuya totiž po něm hodí svůj velice nesouhlasný pohled. "Už mlčím," broukne jeho podřízený.

Byakuya se radši trochu uklidní a při chůzi začne vysvětlovat zvyky šlechty.
"Když se vdává šlechtická dcera, které nebyl manžel předem domluven, tak si dle zvyku vezme toho, kdo ji přinese ten nejcenější dar. Podle toho si zvolí manžela. Bylo by ale nezdvořilé ostatní dary vracet nebo si je ale na druhou stranu i ponechávat. Proto byla zřízena tato místnost, kam všechny odmítnuté dary putují." uzavře Byakuya vysvětování a zároveň otevře dveře dotyčné místnosti. Když vstoupí, tak se Renji opět začne nadechovat k další otázce a Byakuya se už teď obrňoval trpělivostí. Ale otázka nezazněla. Místo toho s ním jeho více-kapitán smýkne na podlahu a postaví se urychleně před něj.

Byakuya se okamžitě přepne do bojového módu, ale vytáhnout senbonzakuru mu Renji nedovolí.
"Běžte kapitáne! Najděte to a vypadněte. Já to zatím zdržím!"

Byakyua sice věděl, že je to dobrý plán, ale přesto to neudělal. Samozřejmě že to nedělám kvůli tomu, abych mu pomohl, to vůbec ne! Ale jak znám jeho hlučný styl, jen by na sebe přitáhnul pozornost! přesvědčoval se když vytahoval svoji zanpakutou.

"Pane, NE!" křikne jeho podřízený. "Nemůžete použít Senbonzakuru, věděli by, že jste to vy!"

Tohle zvolání Byakuya moc nepochopil, ale vysvětlení se ukázalo záhy. V ten moment, co Renji varoval svého nadřízeného, tak se odkryl a to stařilo nepříteli, aby ho zajal.

"Strážce šlechtických rodin," pronese klidně Byakuya, i když to u něj jen vře. Stačilo tak málo a mohl být klid! Teď je naše situace bezútešná. Jsem bez více-kapitána a musím se postavit někomu, komu bych se raději vyhnul!

"Být vámi Kuchiki Byakuyo, tak Senbonzakuru skloním. Nechcete přece, aby váš podřízený přišel k úhoně, že?" zavrní Strážce a utáhne silná vlákna, která poutají vzpouzejícího se Renjiho.

"Neposlouchejte toho bastarda, taicho! Jen běžte! Já…"

"Ticho!" zahřmí Byakuya a zasune svoji zanpakutou.

"Správné rozhodnutí!" souhlasí Strážce a během okamžiku přiváže stále se vzpouzejícího Renjiho k ledově klidnému kapitánovi.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tercza Tercza | 26. července 2012 v 18:13 | Reagovat

juuj na to jsem se tesila! Uz aby tu byl dalsi dil.. *tleska si*
Ja se snad i dokopu se na to anime/mangu podivat... A to jsem mela uz nekolik pokusu, ktere nikdy nevysly. Nj uz mlcim :-X!

2 katka katka | 26. července 2012 v 21:13 | Reagovat

tak to mě naštvali první mi zabijí Gina a teď ještě tohle ale povídku máš dokonalou,doufám že se oprava povede rychle ať nemám absťák

3 AnnElfwind AnnElfwind | 26. července 2012 v 21:29 | Reagovat

Tak teď jsem ale až nechutně zvědavá, co bude dál.:) A hlavně, co je ten strážce zač a co se vlastně semele a vůbec! Skvělý díl.:)

4 Ayumi Ayumi | 28. července 2012 v 1:09 | Reagovat

Krása, krása, krása! Moc pěkné a šíleně napínavé!! Rychle dalšííí díl!!! Mooooc pěkné!! :-D

5 Locke Locke | E-mail | 29. července 2012 v 7:45 | Reagovat

Krucinál, za tohle bys měl vybírat prachy. Lidi jsou na tom úplně závislí. To je legální?!? Já chcu další díly!

6 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:06 | Reagovat

To si z náš děláš prdel?! :D :'D Takhle napínavě to ukončit! :D Nééé!! To nemůže být pravda! :D Ach jo, že máš rozepsaný další dílek, že jo? :D :D A nepiš, že ne! :D

7 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:09 | Reagovat

Kolikrát mám napsat, že je to šíleně úžasné a napínavé a že jsi pro nás jako bůh, abys to dodělal? :D Já to napíšu klidně i stokrát, jestli to pomůže :D

8 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:10 | Reagovat

Skvostné! :D

9 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:11 | Reagovat

Úžasné! :D

10 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:11 | Reagovat

Boží! :D

11 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:11 | Reagovat

Legendární!

12 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:12 | Reagovat

Báječné! :D

13 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:13 | Reagovat

Luxusní! :D

14 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:13 | Reagovat

Senzační! :D

15 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:14 | Reagovat

Nádherné! :D

16 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:14 | Reagovat

Krásné! :D

17 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:14 | Reagovat

Moc pěkné! :D

18 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:15 | Reagovat

Dokonalé! :D

19 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:16 | Reagovat

Napínavé! :D

20 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:18 | Reagovat

Ohromné! :D

21 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:18 | Reagovat

Exkluzivní! :D

22 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:18 | Reagovat

Nejlepší! :D

23 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:19 | Reagovat

Čarovné! :D

24 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:19 | Reagovat

Okouzlující! :D

25 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:20 | Reagovat

Obdivuhodné! :D

26 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:21 | Reagovat

Jedinečné! :D

27 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:22 | Reagovat

Dokonaléé! :D

28 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:22 | Reagovat

Vynikající! :D

29 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:23 | Reagovat

Rozkošné! :D

30 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:23 | Reagovat

Výtečné! :D

31 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:24 | Reagovat

Momořádné! :D

32 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:24 | Reagovat

*i

33 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:25 | Reagovat

Fenomenální! :D

34 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:26 | Reagovat

Skvělé! :D

35 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:26 | Reagovat

Neobyčejné! :D

36 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:27 | Reagovat

Znamenité! :D

37 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:27 | Reagovat

Bezvadné! :D

38 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:28 | Reagovat

Perfektní! :D

39 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:28 | Reagovat

Šokující! :D

40 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:29 | Reagovat

Nesrovnatelné! :D

41 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:30 | Reagovat

Vyjimečné! :D

42 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:31 | Reagovat

Zvláštní! :D

43 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:31 | Reagovat

Abnormální! :D

44 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:31 | Reagovat

Nevšední! :D

45 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:32 | Reagovat

Významné! :D

46 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:34 | Reagovat

Kouzelné! :D

47 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:34 | Reagovat

Potěšující! :D

48 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:35 | Reagovat

Rozkošné! :D

49 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:35 | Reagovat

Příjemné! :D

50 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:36 | Reagovat

Sympatické! :D

51 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:37 | Reagovat

Radostné! :D

52 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:37 | Reagovat

Hezké! :D

53 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:38 | Reagovat

Poutavé! :D

54 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:39 | Reagovat

Příjemnéé! :D

55 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:39 | Reagovat

Podmanivé! :D

56 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:39 | Reagovat

Čarokrásné! :D

57 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:40 | Reagovat

Efektní! :D

58 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:41 | Reagovat

Působivé! :D

59 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:41 | Reagovat

Velkolepé! :D

60 Ayumi Ayumi | 29. července 2012 v 19:43 | Reagovat

Promiň, ale můj mozek už není schopen nic impozantního vymyslet, takže už končím :D

61 Samantha Samantha | 5. září 2012 v 19:16 | Reagovat

tesim se na pokracovaní

62 Verun Verun | 10. září 2012 v 19:12 | Reagovat

Wááááá povídka se mi moc líbí doufám že se dočkám nové co nejdřív !!  Jen tak dál :)) jsem okouzlena :)

63 Hormis Hormis | 25. září 2012 v 23:10 | Reagovat

Úžasné, naprosto mě to uchvátilo, doufám, že to dopíšeš, mooooc prosíme všichni

64 Stella S-E Stella S-E | E-mail | Web | 22. října 2012 v 16:52 | Reagovat

nenapínej a dej sem další díl prosím :D :D

65 Reiko Reiko | E-mail | 9. listopadu 2012 v 14:55 | Reagovat

Moc, moc, moc se těším na pokračování!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama