Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


12. díl - Můj! Nesahat!

21. března 2014 v 0:01 |  Partnerství
Zdravím!
A je to tady, epilog a s ním i konec tohoto příběhu. Sám za sebe musím říct, že se mi příběh psal opravdu dobře. Střípkovitý styl mi vážně sedí, tak snad mi odpustíte, že jej užiji i u dalšího příběhu Nevinný. O čem bude vám neprozradím, ať máte nějaké překvapení, i když si myslím, že to asi tušíte Mrkající.

Shrnutí: Je to vážně hrůza! Člověk se chvíli nedívá a už mi kolem Jamese krouží jedno nezvaný individuum. (Robert Lewis)



"Dobré ráno!" pozdraví Robert svého seržanta. Ráno bylo opravdu dobré, žádná vražda a počasí též bylo příjemné. Ale ráno by bylo ještě příjemnější, kdyby se inspektor probudil v přítomnosti jistého seržanta. James měl ale včera večer sraz se svými bývalými spolužáky ze studií, takže Robert strávil večer sám a sám si šel též lehnout. O to víc se těšil na ráno a na Jamese.

"Dobré," odpoví seržant a zvedne oči od knížky.

"Co to čteš?" optá se Robert a usadí se u svého stolu.

"Zrcadlo prostých duší," zazní odpověď na kterou jen inspektor zvedne obočí. "Půjčil mi ji Dominic." dodává ještě James.

Tak tohle se Robertovi vůbec nelíbilo. "Dominic? optá se.

"Ano," zareaguje James a odloží knihu. "Znám ho z teologického semináře, když - "

"Já vím, kdo to je," skočí svému seržantovi do řeči Robert. "Jen jsem myslel, že si se včera viděl se svými spolužáky ze studia."

"To ano, ale přišel i Dominic a jelikož jsme měli společnou cestu domů, tak jsme spolu i odešli."

V ten okamžik byl Robert rád, že mu zazvonil mobil. Ráno už měl beztak zkažené, tak proč jej ještě nevylepšit o nějakou tu mrtvolu.



"Dáme si u mě večeři?" navrhne Robert po namáhavém dni stráveném nekonečnými výslechy svědků, kteří vlastně nic neviděli.

"Promiň, ale teď nemůžu, musím vrátit Dominicovi tu knížku, ale za hoďku bych mohl být u tebe," odpovídá James a s kabátem si bere i klíče od auta.

Při Dominicově jméně sebou Robert trhne. Tak to teda ne!

"Ukaž," a vezme svému seržantovi klíčky od auta. "Hodím tě tam a pak můžeme jet ke mně." A nečeká ani na odpověď a odchází z kanceláře.

Celou cestu bylo v autě ticho, což James jen přivítal, protože celý den strávený mluvením s lidmi jednoho vyčerpá. A Robert? Ten plánoval vraždu jednoho všetečného studenta teologie.

"A jsme tady," ukáže James na malý domek se zahradou. Chce jen Robertovi říct, že se za chvíli vrátí, ale jeho přítel si už otevíral dveře od auta. Téměř až přiklusal k vchodovým dveřím. Důrazně zmáčkl zvonek a netrpělivě čekal. James ho zatím došel, inkriminovanou knihu držel v ruce.

"Ano?" ozve se za dveřmi, které se následně otevřou. "Jamesi! Rád tě vidím!" ozve se nadšeně Dominic a už se naklání k Jamesovi.

"Tady vracíme!" vytrhne Robert knihu Jamesovi z rukou a nacpe ji mezi až otravně se naklánějícího Dominica a JEHO Jamese. "A poroučíme se." Uzavře tento jednostranný rozhovor Robert a zavře Dominicovi před nosem jeho vlastní dveře. Poté vezme za loket zmateného Jamese a nacpe ho do auta. Cestu k Robertovi domů zvládnou opět v tichosti, i když bylo vidět, že inspektor v duchu soptí, jen vybuchnout.

Což se i stalo, když za nimi zapadly dveře Robertova bytu.
"Už toho kluka nechci vedle tebe nikdy vidět!"

"To se nemůžu přátelit s kým chci?" optá se trochu naštvaně James.

"Přátel se třeba s celým Oxfordem, ale jen přátel!"

"Vždyť taky že ano."

"A to co před chvílí teď tvůj přítel předváděl, to bylo jako co? Vždyť se na tebe úplně lepil! A to dokonce i v mojí přítomnosti! Bůh ví, co dělá, když tam nejsem?!"

"Nedělá nic," vysvětluje klidně James.

"To bude dělat po zbytek jeho života! Nic v souvislosti s tebou! Aby bylo jasno, si můj. Můj seržant, můj přítel a můj partner! Ode dneška tady budeš se mnou bydlet, spát, jíst i odpočívat!"
A na důkaz svých slov Robert opět chytí Jamese za kravatu a přitáhne si ho k sobě pro majetnický polibek.

James se jen v duchu ušklíbne. Nebylo to sice od něj pěkné, ale trochu popíchnout svého milence nebylo na škodu, jak se vzápětí ukázalo, když mu Robert jasně dokazoval, že je jen a pouze jeho. S čímž nemohl nic než souhlasit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 21. března 2014 v 11:17 | Reagovat

připadá tak roztomilý jen mi když žárlí jsem nadšená :-D co se týče nové povídky hádám něco jako Jack rozparovač nebo vraždy v Mitsomeru které miluji a v tvojí úpravě je budu určitě milovat ještě víc :-D

2 Lex-san Lex-san | Web | 21. března 2014 v 13:55 | Reagovat

[1]: Děkuji za povzbudivý komentář :-D. Ohledně tvého tipu na novou povídku... na FF na Vraždy v Midsomeru si netroufám, protože jsem zdaleka neviděl všechny díly a potřeboval bych se více vpravit do děje a na téma Jacka Rozparovače nemám zase moc nosný nápad :-?. Ale i tak doufám, že se další povídky budou líbit.

3 Angela Angela | Web | 21. března 2014 v 14:44 | Reagovat

To bych teda prosila, abys komentoval častěji. Už jsem myslela, žes na mě zapomněl.

Jinak kapitolka skvělá. Výborný nápad, jak někoho přimět žárlit vlastně úplně nevinným způsobem. :)

4 Lex-san Lex-san | Web | 21. března 2014 v 15:54 | Reagovat

[3]: Jsem rád, že se líbilo :-D. A ne nezapomněl jsem, na tebe se ani zapomenout nedá :-D.

5 Damien M Damien M | Web | 21. března 2014 v 16:28 | Reagovat

Roztomilé, jak žárlí. Všechny díly byly skvělé! :-) Radost je číst.

6 Lex-san Lex-san | Web | 21. března 2014 v 19:55 | Reagovat

[5]: A pro mě je zase radost číst povzbudivé komentáře. Doufám, že se spolu potkáme u dalšího příběhu :-D.

7 Damien Morgan Damien Morgan | Web | 21. března 2014 v 20:33 | Reagovat

[6]:To já taky, každopádně číhám na šerloka a světlo v temnotách. :-)

8 Lului Lului | E-mail | Web | 23. března 2014 v 9:34 | Reagovat

Sakra, úplně jsem tuhle kapitolku prošvihla, nu což, lepší pozdě, než nikdy... Hezká provokace ze strany Jamese, ale Robert to tak trochu potřeboval a navíc je u toho strašně sladkej :3 *chvíli se nad tím rozplývá* Příběh se mi opravdu líbil a strašně se mi líbí tvůj styl psaní, nedokážu se od něj odtrhnout a řádky mi strašně rychle plynou... A teď se s dovolením vrhnu na ten nový výtvor :3

9 Lex-san Lex-san | Web | 23. března 2014 v 10:26 | Reagovat

[8]: On si jak Robert tak James takovéhle popichování zaslouží :-D. Jsem rád, že si se mnou takhle prošla celý příběh až dokonce. ;-)Snad tě potěší i další mé nápady ;-)

10 Angela Angela | Web | 23. března 2014 v 21:32 | Reagovat

To bych prosím taky tak nechala - aby sis mě pamatoval :D Jinak koukám, že dnes máme oba dva "Den zveřejňování nových počinů" - také u sebe jeden mám :D
Ať tě Múza provází ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama