Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


III. díl

27. března 2014 v 0:01 |  Ženy z rodiny Lewisovy zasahují
Zdravím!

Další střípek se hlásí o slovo Mrkající.

Shrnutí: Seržant a jeho inspektor mají mezi sebou dobrý vztah, jenže jen pracovní.



"A vy tady ještě děláte co?" ozve se za Jamesovými zády nesouhlasný hlas. Seržant, který chvíli před tím vycítil přítomnost své dnešní návštěvy, si vyndal z uší sluchátka a vypnul právě hrající písničku.

"Měli bychom se přestat takhle scházet, lidi budou mít řeči," prohodí s úsměvem k štíhlé ženě, která se mezitím uvelebila na jedné z volných židlí v kanceláři.

"Jako by vás trápilo, co lidé říkají," ozve se ze židle, "Ale neodpověděl jste mi na otázku, co tady takhle pozdě ještě děláte?" nenechá se odbýt návštěvnice.

"No medvědy tady nelovím," zívne James a unaveně si promne obličej. "Dělám, to co mám, tedy svoji práci," zakloní se na židli a protáhne své dlouhé nohy.

"Tak to doufám, že vás platí zlatem," komentuje situaci návštěvnice.

"Úplně by mě stačilo poděkování a slovo uznání," zamumlá potichu James a postaví se na nohy.

Druhá osoba v kanceláři smutný komentář slyšela a potichu sleduje, jak se James přesunuje ke svému stolu, bere do štíhlých prstů jeden formulář a dlouze nad ním přemýšlí. Následně nesouhlasně zavrtí hlavou a těch několik stránek popsaného papíru putuje do koše.

"Nevzdám se tak lehce," otočí se odhodlaně k návštěvnici, která se ani nesnaží tvářit, že neví, o co jde, i když to ví. Ona vždycky ví, o co jde.

A zatímco James pokračuje v mravenčí práci třídění desítek listů papíru a skládání útržků jiných papírů, štíhlá žena si na židli složí nohy pod sebe a v tichosti pozoruje seržanta v jeho práci. A zas a znova je jeho konáním ujištěna o tom, že udělala a dělá velice dobře.



Ráno najde inspektor svoji kancelář ve stavu, v jakém ji rozhodně nezanechal. Jednu ze stěn okupují tři magnetické tabule, které jsou hustě pokryty poznámkami a fotografiemi. Na další zdi je pak podrobná mapa Oxfordu s desítkami různě barevných špendlíků a dalších odkazů. V koutu u zdi pak bylo vyrovnáno několik kartonů plných poznámek, které byly, dle popisků na krabicích, tématicky rozřazeny. A u stolu pak seděl seržant Hathaway. Hlavu měl podloženou rukama a spal.

Inspektor jak tiše přišel, tak chtěl i rychle a tiše odejít. Poryv větru, který způsobily zavírané dveře, ale přesunul pár archů papíru z koše na chodbu před kanceláří. Lewis se automaticky sehnul a sebral je. A stejně automaticky si je i přečetl. Po jejich přečtení na pár chvil sklopil hlavu. Poté strčil papíry do kapsy a vydal se tam, kam měl namířeno již před tím. Do nedalekého obchodu pro sladké ranní pečivo a výbornou kávu. Věděl, že posledních pár případů se svým politickým pozadím oxfordských vyšších kruhů, mohlo za to, že celkem slibně se rozvíjející spolupráce mezi ním a seržantem Hathawayem zasekla. Byla postavena mezi ně zeď - dobrá inspektor ji mezi ně postavil, protože ho už štvaly ty rádoby chytrácké řeči všech zúčastněných a poslední co potřeboval slyšet bylo chytračení i od svého seržanta. A tato zeď jasně vymezila manipulační prostor pro něj i Jamese. A James vymezená pravidla respektoval a choval se podle toho, což mělo za následek Lewisovu nespokojenost, protože přeci jen byl zvyklý na Jamesovu nezvyklost, a bludný kruh se uzavřel

Bylo co napravovat. Lewis měl co napravovat a první krok hodlal udělat teď - pomocí dobré snídaně.

Štíhlá žena se mezitím v kanceláři protáhla, vesele se usmála a s dalším poryvem větru, který již nepotřeboval nic (a nikoho) posunout někam dál, zmizela.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Damien Morgan Damien Morgan | E-mail | 27. března 2014 v 0:20 | Reagovat

Well done! :-) Jako vždy, je v příběhu něco, co si zasluhuje obdiv.

2 Lex-san Lex-san | Web | 27. března 2014 v 0:23 | Reagovat

[1]: Děkuji. :-D Robert se přestává chovat přísně inspektorsky a pomalu najíždí na jinou rovinu vztahu s Jamesem :-D.

3 KATKA KATKA | 27. března 2014 v 9:54 | Reagovat

inspektor Lewis to vzal za správný konec ,snídaně je fajn i když v kanceláři ale všechno chce svůj čas :-D

4 Lex-san Lex-san | Web | 27. března 2014 v 10:45 | Reagovat

[3]: Děkuji (i za inspektora :-D).No, Robie se sice snaží, ale nepočítá s jedním tvrdohlavým seržantem ;-).

5 Angela Angela | Web | 28. března 2014 v 18:36 | Reagovat

Skvělé, jako vždy. V titulku máš "Ženy", pokud jsem správně pochopila, zatím se vyskytuje jen jedna, akorát u každého v jiné době. Objeví se ještě někdo? :)

6 Lex-san Lex-san | 28. března 2014 v 20:42 | Reagovat

[5]:Jj, správně. Máš jedničku s hvězdičkou :-D. Budou celkem tři, první z nich je Val a další se teprve ukáží. ;-) Děkuji za komentář, další střípky na sebe nedají dlouho čekat.

7 Angela Angela | Web | 28. března 2014 v 21:14 | Reagovat

[6]: Aaa, tak to jo. To víš, všímavost - ne všichni ji máme na dobré úrovni :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama