Vítejte na stránkách, které jsou věnovány Shonen-ai/Yaoi povídkám.


Tyto povídky se zabývají vztahem muž X muž.
Proto koho to pobuřuje, nechť ihned opustí tyto stránky (ano tím křížkem vpravo nahoře) a už se nevrací .
Nebudu zde trpět jakékoliv urážky a nevhodné komentáře, které okamžitě mažu a při opakování takovéhoto počínání blokuji komentujícího, jež se neumí chovat.
Platí přísný zákaz kopírovat mé povídky či překlady mangy na jiné stránky.
Pokud byste o ně měli zájem, tak mi dejte vědět a domluvíme se.


Všem ostatním přeju tu nejlepší zábavu a odreagování se.

Kontakt na mou osobu: Lex.san@seznam.cz

nebo ICQ 599 062 043


BLIŽŠÍ INFORMACE A HLASOVÁNÍ OHLEDNĚ "POVÍDKOVÉ SITUACE" O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH
*ZDE*


Čtvrtý dotek

2. června 2014 v 0:01 |  Dotek
Zdravím!

Tak nejprve něco mimo střípek.
Již delší dobu jsem přemýšlel nad zavedením rubriky Čtenářský deník, kde bych si zapisoval a komentoval povídky jiných autorů/autorek, abych měl přehled, co jsem už četl. Protože mi toho projde pod rukama tolik, že už pomalu ztrácím přehled.
Jelikož by to bylo celkem časově náročné a já jsem lenoch, který radši čte, než zpětně komentuje (snažím se, snažím, ale přiznávám se, že ne vše, co jsem přečetl, jsem i okomentoval Rozpačitý), tak jsem si založil účet na Fanfiction čtenářský deník.
Pokud tedy budete mít chuť a nebo si budete chtít zkrátit čekání na další střípek, tak tam mrkněte. Bohužel mám pocit, že většina autorů FF se orientuje na Harryho Pottera, takže moje příspěvky jsou jako plivnutím do moře, ale jsou tam. Můj deník je zatím ještě v plenkách, plus jsou v něm jen ty příběhy, ke kterým se rád vrátím, opravdu tam není vše, co jsem přečetl. Zmíněné povídky jsou ale v angličtině, protože jinému cizímu jazyku tolik nerozumím (španělštinu se teprve učím a v latině nikdo nepíše S vyplazeným jazykem), a protože bohužel FF na Person of Interest, Lewise nebo X-mena nikdo z českých autorů nepíše.

OK a teď ke střípku.

Jak jsem avizoval již v komentáři, tentokrát to vezmeme z Haroldova pohledu, protože ani on není hloupý a všimne si, že se s Johnem něco děje.

Příjemné počtení Mrkající.

Harold sice nevěděl co, ale něco mu tady nehrálo. Lépe řečeno nechápal, o co se Mr. Reese snaží. Nebylo dne, aby za ním nepřišel do knihovny nějak zašpiněný!

Harold nespokojeně zaklapl knihu, kterou měl zrovna v ruce, a urychleně se přesunul ke své počítačové centrále.

Johnovo počínání ho mátlo a nevěděl, co to má znamenat. Bohužel, problému se tak nijak nezbavil. A že to byl problém s velkým P. Bylo totiž jedno, jak hodně byl Mr. Reese momentálně špinavý, stejně vždy alespoň koutkem oka pozoroval jeho vysokou postavu. A že lepící se oblečení na jeho tělo bylo skvělou podívanou. A nešlo jen o to, ale i o samotnou Johnovu esenci. Pohybovat se v jeho blízkosti znamenalo být obklopen nejrůznějšími vůněmi. A to od zbrojního oleje, přes aroma nejrůznějších putyk až po jeho šampon. Vše ale zastřešovala samotná Johnova vůně.

Když nad tím tak Harold zpětně přemýšlel, tak John přicházel sice často špinavý, ale též si i během dne, měnil své oblečení. Bylo to zvláštní, proč tak nečinil, když byl špinavý od bahna, barev, městské stoky, odpadků a bůhví čeho ještě. A taky od krve, i když ne jeho vlastní...

Krev! Johnova krev! Problesklo Haroldovi hlavou. John k němu nikdy nepřišel zakrvácený!

Ne že by si přál, aby John krvácel, přesto se jeho zásahy bez zranění neobešly. Takže to znamenalo, že každá vyměněná košile znamenala nějaké zranění.

Haroldovi se až udělalo špatně, když si promítl, kolikrát si John oblečení měnil. A to jen když ho viděl. Bůhví kolik zranění si odnesl s tím, že nenavštívil knihovnu.

Po tomhle zjištění se Harold rozhodl dávat na Johna více pozor. Hacknul mu proto mobil s tím, že mohl zachytit jeho polohu i když měl mobil vypnutý. A výsledky se dostavily. John na Haroldův vkus až příliš navštěvoval nemocnici, kde mu byla ochotná pomoci doktorka Tillmanová. Potvrdila se tak Haroldova domněnka ohledně Johnova převlékání, ale též mu to způsobilo jistou vnitřní nespokojenost. Místo aby byl rád, že je o Johnova zranění dobře postaráno, tak se mu nelíbilo, že mu o tom John nikdy nic neřekl. Vždy jen potvrdil splněný úkol a za pár hodin se viděli v knihovně. John vždy v nové košili, s neutrálním výrazem ve tváři a ani zmínce o jakémkoliv zranění. A i když Harold věděl, že profesionální zásah doktorky Tillmanové je vhodnější, rád by se o Johnova zranění rád postaral.

Neměl rád krev (a stejně tak i zbraně), ale ještě více neměl rád, když byl zraněný John. Ten se, ale jak bylo vidno, rád nechával ošetřit spíše doktorkou, což Harolda dost iritovalo.

To mu tak John nevěřil?

Takové poznání bolelo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 2. června 2014 v 10:13 | Reagovat

John si prostě neuvědomil že obelstít génia je nemožné teď je ale otázka co s tím poznáním Harold udělá nebo neudělá , je taky možné že bude muset zasahovat amorek doktorka  Tillmanová jsem tak zvědavá . Co se týče čtenářského deníku , je to ostudné ale angličtinu nedávám takže kdyby tam byly povídky v češtině tak bych přivítala i odkazy kdes je našel  a jedno máme společné HP není můj šálek čaje :-D :-D

2 Lex-san Lex-san | Web | 2. června 2014 v 10:41 | Reagovat

[1]: Díky za komentář :-D.
S kartami nám trochu zamíchá jak doktorka tak i sám osud a trochu ty dva popostrčí. Jinak já si znalost angličtiny udržuju teď už jen výhradně čtením povídek a koukáním na filmy. Taky mi trochu nabyla slovní zásoba, protože některá slovíčka se ve školních lavicích člověk nenaučí ;-) .
Harry Pottera a hlavně Severuse jsem měl rád, občas jsem si na ně i něco pěkného přečetl, ale tohle šílenství vážně nechápu :-? Cožpak nejsou i jiné zajímavé fandomy?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama